Warning: include_once(sites/chaty-a-chalupy.eu..inc.php) [function.include-once]: failed to open stream: No such file or directory in /home2/aholec/public_html/chaty/include/top_basic.inc.php on line 111

Warning: include_once() [function.include]: Failed opening 'sites/chaty-a-chalupy.eu..inc.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /home2/aholec/public_html/chaty/include/top_basic.inc.php on line 111
Krkonoše - ubytování dovolená hory

Krkonoše, ubytování, dovolená, hory

Krkonoše jsou naše nejvyšší pohoří. V něm se nachází patnáct z dvaceti našich nejvyšších vrcholů. Rozprostírající se v severních Čechách, podél státní hranice s Polskem, na jehož území také zasahují.

 

Část pohoří, spadající pod okresy Jablonec na Nisou, Trutnov a Semily, byla vyhlášena národním parkem a organizací UNESCO byly Krkonoše vyhlášeny biosférickou rezervací.

 

Krkonoše jsou prameništěm významných řek, jako Labe, Malé Labe, Jizerka, Úpa a Mumlava.

 

 

Geomorfologie

 

Hřeben Krkonoš se táhne v délce 35 km od Královeckého sedla na východě k Novosvětskému sedlu na západě. Jednotlivé vrcholy jsou od sebe odděleny hlubokými dolinami a jejich vrcholové partie jsou ploché.

 

Oblast krkonošského masivu dělíme na , Krkonošské hřbety, rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu.

 

Krkonošské hřbety jsou: 

-         Slezský hřbet východní (Sněžka, 1602 m),

-         Český hřbet východní (Luční hora, 1555 m,)

-         Slezský hřbet západní (Vysoké Kolo, 1509 m,) 

-         Český hřbet západní (Kotel, 1435 m.)

 

Krkonošské rozsochy jsou:

-        Stráženská rozsocha (Zadní planina, 1423 m) a Černohorská rozsocha(Liščí hora, 1363 m) v rámci Černohorské hornatiny

-        Růžohorská rozsocha (Růžová hora, 1396 m) a Maloúpská rozsocha(Lysečina, 1188 m) v rámci Růžohorské hornatiny

-        Vlčí hřbet (Vlčí hřeben, 1140 m),

-        Žalský hřbet (Mechovinec, 1081 m),

-        Rýchory (Dvorský les, 1036 m),

-        Vilémovská hornatina (Čertova hora, 1021 m).

 

Vrchlabskou vrchovinu tvoří:

-        Jánský hřbet,

-        Lánovská vrchovina.

 

 

Krkonoše v číslech

 

Celková rozloha Krkonošského masivu je 631 km2, z čehož 454 km2 připadá na Českou republiku, zbývajících 177 km2 na Polsko.

 

Nejnižší bod Krkonoš se nachází v nadmořské výšce 400 m, nejvyšší ve výšce 1602 m n.m.

 

Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1602 m n.m.), ležící na státní hranici s Polskem.

 

Další významné vrcholy na našem území jsou Luční hora (1555 m), Studniční hora (1554 m), Vysoké Kolo (1509 m), Stříbrný hřbet (1490 m), Vysoká pláň (1490 m)- vrchol leží na území Polska, Violík (1472 m), Malý Šišák (1440 m), Kotel (1435 m), Stříbrné návrší (1433 m), Zadní planina (1423 m), Harrachovy kameny (1421 m), Mužské kameny (1417 m), Vrbatovo návrší (1416 m)Dívčí kameny (1413 m), Svorová hora (1411 m), Zlaté návrší (1411 m).

 

 

Podnebí a počasí

 

Co se týká podnebí, patří Krkonoše k našim nejdrsnějším pohořím. Podnebí krkonošských oblastí, které leží v nadmořské výšce přesahující 1400 m, lze přirovnat k podnebí grónského pobřeží. Krkonoše stojí na pomyslné křižovatce studeného proudění vzduchu od Severního moře a Atlantiku a to udává charakter podnebí i počasí.

 

Podnebí Krkonoš je tedy poměrně drsné a počasí velmi proměnlivé. Výrazná proměnlivost počasí v krátkých časových obdobích je dána častou výměnou vzdušných proudů různých vlastností. Častým jevem je inverze, kdy ve vyšších polohách je slunečné počasí, zatímco v údolích se drží silná mlha.

 

Krkonoše patří k nejchladnějším, ale hlavně největrnějším a srážkově nejbohatším oblastem v rámci střední Evropy. Zimy bývají velmi chladné a vlhké s dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Jara jsou zde poměrně chladná. Léta jsou krátká a vlhká a podzim mírně chladný.

 

Nejvyšší úhrn srážek spadne na většině míst v srpnu, nejnižší na jaře, s minimem v březnu.

 

Četnost sněhových srážek závisí hlavně na poloze místa, kdy nejvíce dní v roce sněží na vrcholech a nejméně dní v podhůří. První sníh se objevuje ve vyšších polohách často už v říjnu či dokonce září, poslední sněhové srážky přichází v květnu, výjimečně i v červnu. Souvislá sněhová pokrývka se utváří zpravidla v listopadu.

 

Mocnost sněhové pokrývky se na jednotlivých místech výrazně liší. Důvodem je mj. vítr, který sfoukává sníh z rozlehlých plošin vrcholů do údolí, zářezů a karů. Vrcholové partie, které jsou nejvíce vystaveny větru, tak mohou mít i uprostřed zimy pouze pár centimetrů sněhu, zatímco jinde jsou několikametrové závěje.

 

Větry nejsilněji foukají během zimy, nejslabší jsou v průběhu léta. Bez významu nejsou ani lokální větry s denním chodem, které během dne foukají směrem k vrcholům a v noci v opačném směru, tedy směrem od vrcholů dolů.

 

Specifickým jevem krkonošského podnebí jsou tzv. anemoorografické systémy. Západní větry, které stoupají údolími otevřenými na západní stranu, se zužujícími se údolími nabírají na rychlosti, která se ještě více zvětšuje na otevřených pláních vrcholů. Za těmito pláněmi se pak vítr propadá do hlubokých karů. Zde pak dochází k silné turbulenci.

 

 

Příroda

 

V krkonošské přírodě se vyskytuje flóra a fauna čtyř vegetačních stupňů. Podhorský stupeň do nadmořské výšky 800 m je porostlý listnatými a smíšenými lesy. Horské pásmo končí v Krkonoších v nadmořské výšce 1200 m a převažují zde smrkové lesy, vyskytují se zde i horské louky. V navazujícím subalpinském pásmu najdeme kleč, rašeliniště a ledovcové kary. V nadmořské výšce 1450 m začíná alpínské pásmo s travnatou, lišejníkovou a kamenitou tundrou.

 

Z celkové rozlohy Krkonošského masivu 631 km2 bylo 548 km2 vyhlášeno národním parkem (Krkonošský národní park – KRNAP, na polském území Karkonoski Park Narodowy), jehož území je rozděleno do ochranných zón třech stupňů a ochranného pásma. Většina území KRNAP-u připadá na Krkonošské hřbety, rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu a část ochranného pásma také na Krkonošské podhůří.

 

Na území národního parku se vyskytuje 57 druhů savců, 165 druhů ptáků a přes 1300 druhů kvetoucích rostlin. Nejcennější ekosystémy se nachází na náhorních plošinách subalpínského pásma. Druhově nejpestřejší flóru najdeme v ledovcových karech v tzv. krkonošských botanických zahrádkách.

 

 

Dovolená a volný čas, zajímavá místa

 

Protože většina území Krkonoš je součástí národního parku, doporučujeme všem turistům, aby se seznámili s návštěvním řádem NP a pravidly pohybu v přírodě. Např. na území I. ochranné zóny je zcela zakázáno vstupovat mimo značené cesty, v zimně i mimo tyčové značení!

 

Krkonoše jsou známé v první řadě atraktivními terény pro sjezdové a běžecké lyžování. „Krkonoše- lyžařský běžecký ráj“ – to je název společného projektu správy KRNAP-u, měst a obcí a skiareálů, kteří udržují asi 600 km běžeckých tras.

 

Mezi nejvýznamnější zimní střediska patří např.:

 

  • Špindlerův Mlýn s 23 km sjezdových tratí a 91 km běžeckých tratí
  • Rokytnice nad Jizerou s 22 km sjezdových tratí a 32 km běžeckých tratí
  • Černá Hora – Jánské Lázně s 11 km sjezdových tratí a 55 km běžeckých tratí
  • Pec pod Sněžkou s 11 km sjezdových tratí a17 km běžeckých tratí
  • Paseky nad Jizerou s 10 km sjezdových tratí a 30 km běžeckých tratí
  • Harrachov se 7 km sjezdových tratí a 108 km běžeckých tratí
  • Vrchlabí – Kněžický vrch se 7 km sjezdových tratí a 50 km běžeckých tratí
  • Černá Hora - Černý důl s 6,5 km sjezdových tratí a 10 km běžeckých tratí
  • Žacléř – Prkenný důl s 5 km sjezdových tratí a 29 km běžeckých tratí
  • Ski areál Herlíkovice a Bubákov, asi 3 km od města Vrchlabí s 12 km sjezdových tratí a 28 km běžeckých tratí

 

Krkonoše nabízí dobré terény také pro snowkiting. S ohledem na ochranu krkonošské přírody je třeba pro tento sport vyhledávat jen povolené lokality, mezi něž patří např.

 

  • louky v okolí Brádlerových bud
  • Medvědí boudy
  • Moravské boudy

 

Co se týká zimních sportů, správa Krkonošského národního parku pravidelně zveřejňuje také skialpinistické trasy.

 

Na vyhrazených lokalitách umožňuje správa národního parku také lezení na ledopádech (lezení na vodním ledu).

 

Pro milovníky paraglidingu je v Krkonoších k dispozici několik povolených lokalit vhodných jako startovní plocha. Jedná se o následující lokality:

 

  • Rokytnice nad Jizerou - úbočí Lysé hory
  • Špindlerův Mlýn – Medvědín
  • Špindlerův Mlýn -  Pláň
  • Harrachov - Čertova hora
  • Horní Mísečky - Mísečská pláň
  • Janské Lázně (Černý Důl) - Černá hora
  • Hořejší Vrchlabí - Žalý

Správa národního parku pak určí letové koridory a přistávací plochy.

 

Celoročně můžete zažít vy i vaše děti trochu adrenalinu na některé z bobových drah, a to:

 

  • ve Špindlerově Mlýně – Bedřichově - dlouhá 966 metrů, s celoročním provozem
  • v Harrachově – Nový Svět – dlouhá asi 1 km, s možností večerních jízd, dráha je osvětlena a má v celé délce vyhřívané koryto
  • v Peci pod Sněžkou – dlouhá asi 900 m (sjezd 700 m)

 

S příchodem jara si na své přijdou v Krkonoších také vodáci. Na území národního parku je možné sjíždět řeky Jizeru a Labe, samozřejmě na plavidlech bez motorového pohonu. Na jaře, kdy je dostatek vody, je Jizera vhodná také pro rafting. Kvůli ochraně vegetace je naloďování a přistávání povoleno jen na místech k tomu vyhrazených.

 

Krkonoše jsou hojně vyhledávány samozřejmě i milovníky pěší turistiky, pro které je připraveno zhruba 700 km značených vycházkových a naučných tras.

 

Pro cyklisty čeká v Krkonoších několik cyklotras. Připraveno je i 9 tzv. „dlouhých sjezdů“ z vrcholů, na které je možné se vyvézt lanovskou.

 

Vaše toulky krkonošskou přírodou vám zpestří výlet lanovkou. Některé lanové dráhy jsou v provozu celoročně a umožní vám krásné výhledy a usnadní vám poznávání krkonošských vrcholů pěšky i na kole, jak již bylo zmíněno. Můžete využít např. lanovky:

 

  • z Pece pod Sněžkou přes mezistanici na Růžové hoře na vrchol Sněžka
  • z Harrachova na Čertovu horu
  • z Herlíkovic na vrchol Žalý
  • z Jánských lázní na Černou horu
  • z Pece pod Sněžkou na Hnědý vrch
  • z Rokytnice nad do Horních domků k chatě Lovčenka
  • ze Špindlerova Mlýna (Svatý Petr) na vrchol Pláň (1196 m n.m.)
  • ze Špindlerova Mlýna na horu Medvědín
  • z Velké Úpy na Portášovy Boudy (1062 m n.m.)

 

Mezi přírodní zajímavosti nelze nezahrnout vodopády na krkonošských tocích, především:

 

  • Pančavský vodopád- zhruba 1km jižně od Labské boudy, vysoký 148 m
  • Horní Úpský vodopád - vysoký 120 m a Dolní Úpský vodopád
  • Mumlavský vodopád - asi 1km nad Harrachovem, vysoký zhruba 10 m, nejsilnější z krkonošských vodopádů co do objemu průtoku vody a šířky
  • Labský vodopád – zhruba 1 km od pramene Labe, vysoký 45 m

 

 

Výhledy na území Krkonoš, Podkrkonoší a Jizerských hor vám umožní rozhledny v Krkonoších a Podkrkonoší, např. :

 

  • rozhledna na Černé Hoře
  • rozhledna na Hnědém Vrchu
  • kamenná rozhledna s restaurací na vrcholu Žalý
  • rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda na Kořenovsku
  • rozhledna U borovice mezi Helkovicemi a Roprachticemi

 

V krkonošském regionu můžete navštívit některý ze zámků, např.:

 

  • v Horní Branné
  • v Jilemnici
  • ve Vrchlabí

 

 

Z technických zajímavostí se k návštěvě nabízí např.:

 

  • historický důl Kovárna v Obřím dole (podzemí Sněžky).
  • Roztocký mlýn - podkrkonošský vodní selský mlýn s třísetletou tradicí v Roztokách u Semil

 


 

ERROR: You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near '' at line 1 (select append, map_sites_multi_9_lang.*, parent from map_sites_multi_9_lang left join map_sites_multi_9 on map_sites_multi_9_lang.refid = map_sites_multi_9.id where refid = )