Warning: include_once(sites/chaty-a-chalupy.eu..inc.php) [function.include-once]: failed to open stream: No such file or directory in /home2/aholec/public_html/chaty/include/top_basic.inc.php on line 111

Warning: include_once() [function.include]: Failed opening 'sites/chaty-a-chalupy.eu..inc.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /home2/aholec/public_html/chaty/include/top_basic.inc.php on line 111
Šumava - ubytování dovolená hory

Šumava - ubytování, dovolená, hory

Šumava je pohoří v jižních Čechách, ležící při hranici s Rakouskem a německým Bavorskem, na jejichž území rovněž zasahuje. Patří k nejrozsáhlejším lesním porostům střední Evropy, někdy je přezdívána „zeleným srdcem Evropy“.

 

Část území Šumavy byla vyhlášena národním parkem.

 

Šumava je prameništěm několika řek, např. Otavy, Vltavy, Blanice a Úhlavy ad. Většina území náleží k úmoří Severního moře a povodí Labe, zbylá část k úmoří Černého moře a povodí Dunaje.

 

 

Geomorfologie

 

Pohoří Šumavy se táhne od jihovýchodu k severozápadu. Na východě je vymezena Novohradskými horami, od kterých ji odděluje Vyšebrodský průsmyk, na severozápadě Českým lesem, od kterého jej dělí údolí Chodské Úhlavy.

 

Šumava je součástí Šumavské hornatiny a sama se dělí na podcelky:

 

  • Šumavské pláně - střední část
  • Želnavská hornatina -  severovýchodní část
  • Boubínská hornatina – severovýchodní okraj
  • Vltavická brázda - jihovýchodní část
  • Trojmezenská hornatina - jihovýchodní okraj
  • Železnorudská hornatina - severozápadní část

 

 

Šumava v číslech

 

Délka pohoří je 190 km a největší šířka je 45 km. Na českém území zaujímá plochu 1671 km?.

 

Nejvyšší vrchol celého pohoří je Velký Javor - Großer Arber (1456 m n.m.), který se vypíná na území Německa.

Na území naší republiky dosahuje Šumava největší výšky vrcholem Plechý (1378 m n.m.), který se nachází na hranicích s Rakouskem a je současně nejvyšším vrcholem rakouské Šumavy.

 

Další významné vrcholy na našem území jsou např. Luzný (1373 m n.m.), Boubín (1362 m n.m.), Jezerní hora (1343 m n.m.), Smrčina (1338 m n.m.), Svaroh (1333 m n.m.), Poledník (1315 m n.m.), Černá hora (1315 m n.m.), Třístoličník (1311 m n.m.), Ostrý (1293 m n.m.), Pancíř (1214 m n.m.), Špičák (1202 m n.m.) a Javorník (1066 m n.m.). 

 

 

Podnebí a počasí

 

Teploty na jednotlivých místech Šumavy jsou dány především nadmořskou výškou.

 

Srážkově nejchudší jsou oblasti severovýchodního okraje. Srážek přibývá směrem k hlavnímu hřebeni na hranicích, kde dosahují maxim. Nejvíce srážek spadne v červnu a červenci.

 

Sněhově nejbohatší jsou též oblasti při státní hranici, v nejvyšších polohách. Zde se souvislá sněhová pokrývka vyskytuje po 200 dnů v roce, v nižších polohách 90 – 100 dnů.

 

 

Příroda

 

Šumava je jedním z nejrozsáhlejších lesních komplexů na území střední Evropy. Lesy, horské lesy a horské smrčiny pokrývají téměř celé území. Najdeme zde rozlehlé náhorní planiny i rašeliniště.

 

V rašeliništi na Pláních se vyskytují rostlinné druhy z dob ledových. Kamenné moře najdeme na vrcholu Boubín. Ve výšce kolem 1000 m n.m. se utvořila přirozená ledovcová jezera:

 

  • Plešné jezero,
  • Prášilské jezero,
  • Černé jezero,
  • Čertovo jezero,
  • jezero Laka

 

a v Bavorské části:

 

  • Roklanské jezero,
  • Velké Javorské jezero
  • a Malé Javorské jezero.

 

Zcela unikátní rezervací je Národní přírodní rezervace Boubínský prales s exempláři starými i přes 400 let. Další národní přírodní rezervace jsou:

 

  • Bílá strž
  • Velká niva
  • Černé a Čertovo jezero

 

Šumava na našem území byla v r. 1963 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Šumava. Zaujímala plochu 168 654 ha. V r. 1991 byly její nejcennější lokality vyhlášeny Národním parkem Šumav, čímž se rozloha CHKO zmenšila na 99 624 ha. Národní park Šumava se svojí rozlohou 68 064 ha je největším národním parkem u nás. Šumava ležící na našem území je také součástí biosférické rezervace, vyhlášené v r. 1990 organizací UNESCO.

Protože se jedná o lokalitu cennou i z ornitologického hlediska, byla Šumava vyhlášena významným ptačím územím a ptačí oblastí.

 

 

Dovolená a volný čas, zajímavá místa

 

Šumava je destinace vyhledávaná jak pro zimní tak letní rekreaci. Turistické, sportovní a rekreační aktivity na území Národního parku Šumava a na území CHKO podléhají návštěvnímu řádu NP a CHKO.

 

Je zde připraveno 340 km lyžařských běžeckých tras a podmínky jsou zde i pro sjezdové lyžování. Mezi nejvyhledávanější lyžařská střediska patří např.:

 

  • Kašperské Hory
  • Železná Ruda
  • Zadov
  • Lipno
  • Nové Hutě

 

 

Správa národního parku pravidelně zveřejňuje vodácké trasy. Na území národního parku jsou sjízdné řeky Vltava, Vydra a Otava.

 

Oblíbeným cílem pro letní rekreaci je Lipenská přehrada. Údolní nádrž Lipno na řece Vltavě je s plochou 4650 ha největší uměle vytvořenou plochou u nás. Někdy se jí přezdívá Jihočeské, příp. České moře. Kromě koupání je díky své rozloze vhodná i pro vodní sporty - jachting, windsurfing atd.

 

 

Šumavský region je protkán zhruba 500 km značených turistických tras a 350 km cyklotras.

 

Při pěších toulkách šumavskou přírodou by v programu trasy rozhodně neměla chybět zastávka alespoň u některého z pěti ledovcových jezer.

 

  • Černé jezero – nachází se asi 4 km severozápadně od vrcholu Špičák, v nadmořské výšce 1008 m (nejníže ze všech jezer). Z jezer je plochou největší (18,5 ha) a nejhlubší (39,5 m).

 

  • Čertovo jezero – leží asi 2 km severozápadně od Špičáku, asi 4 km od města Železná Ruda, na  jihovýchodním svahu Jezerní hory v nadmořské výšce 1030 m. Druhé největší v české části Šumavy.

 

  • Plešné jezero – je zahloubeno do svahu hory Plechý, asi 300 m pod jeho samotným vrcholem, v nadmořské výšce asi 1089 m. Jezero je dlouhé 540 m a široké 150 m, největší hloubka je kolem 18 m. Nad jezerem se tyčí 220 m vysoká skalní stěna. Zhruba 200 m pod jezerem se na ploše 6 ha rozprostírá žulové kamenné moře.

 

  • Prášilské jezero – leží asi 3,5 km jihovýchodně od obce Prášily,  na úbočí hory Poledník, v nadmořské výšce 1080 m.

 

  • Jezero Laka – je plochou nejmenší a nejmělčí, zato nejvýše položené ze všech 5 jezer. Leží asi 3,5 km západně od obce Prášily, na severovýchodním svahu hory Plesná (též Debrník), v nadmořské výšce 1096 m.

 

 

Zpřístupněna jsou některá vrchovištní rašeliniště, která se v centrální části Šumavy nazývají slatě. Jedná se o:

 

  • Jezerní slať – nachází se na náhorní plošině mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda, v nadmořské výšce 1057 – 1075 m. Jedná se o jedno z nejchladnějších míst u nás, pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima. Na okraji rašeliniště je dřevěná rozhledna, z níž lze přehlédnout téměř celé rašeliniště. Do jedné části rašeliniště vede povalový chodník.

 

  • Chalupskou slať – největší rašelinné jezírko u nás. Menší vrstvou rašeliny je spojeno s Novosvětskou slatí. Rozloha celého komplexu je 137 ha, maximální hloubka rašeliny je 7 m a uloženo je zde asi 2,34 mil. m3 rašeliny. Vstup do slatě je umožněn po povalovém chodníku 260 m dlouhém, zakončeném plošinou s vyhlídkou na rašeliniště.

 

  • Tříjezerní slať – leží pod svahem Oblíku, asi 3 km severozápadně od Modravy. Je nejmenší ze všech. Název dostala podle tří jezírek, která se nachází uprostřed vrchoviště. Slať je zpřístupněna po povalovém chodníku.

 

 

Mezi oblíbené zastávky při toulkách po šumavských kopcích patří rozhledny:

 

  • Boubín - dřevěná rozhledna na vrcholu Boubín (1362 m.n.m.). Její konstrukce je vysoká 21m. Vyhlídková plošina je otevřená, rozměrů 4x4 metry. Za dobré viditelnosti jsou vidět nejen šumavské vrcholy, ale také vrcholy Alp.

 

  • Poledník – rozhledna na vrcholu hory Poledník čili Polední hora(1315 m n.m.). Jedna z nejvýše položených rozhleden u nás. Návštěvu rozhledny je možné spojit s výletem k ledovcovému Prášilskému jezeru, které leží o 235 výškových metrů níže.

 

  • Libín - kamenná 27 m vysoká rozhledna na Libíně (1096 m n.m.)- nejvyšším vrcholu Šumavského podhůří. U rozhledny stojí turistická chata. Na Pancíř se lze pohodlně dostat sedačkovou lanovkou ze Špičáku, s mezistanicí Hofmanky.

 

  • Klostermannova rozhledna na zalesněném vrcholu Javorník (1066 m n.m.) - 18,5 m vysoká rozhledna. Na cestě z obce Javorník k rozhledně stojí kaple - rotunda sv. Antonína Peduánského

 

  • Svatobor – na zalesněném vrchu Svatobor (845 m n.m.), asi 2,5 km západně nad obcí Sušice, stojí turistická chata s 31 m vysokou kamennou rozhlednou.

 

 

Z národních přírodních rezervací (kromě obou jezer), jsou fascinující rezervace:

 

  • Boubínský prales – rezervace leží na jihovýchodním úbočí hory Boubín, v nadmořské výšce 920 – 1110 m. Rezervací vede naučná stezka a další značené turistické trasy - k rozhledně a kolem Boubínského jezírka – uměle vybudovaného v r. 1836. Boubínské jezírko je splavovací nádrž na Kaplickém potoce, který protéká Boubínským pralesem. Jezírko se nachází na jižním svahu hory Boubín, v nadmořské výšce 925 m a je příjemnou zastávkou při celodenním putování, je zde několik laviček a dřevěných stolků.

 

  • Bílá strž  - strž při Bílém potoce. Cílem je ochrana původní podoby lesy. Zde se nachází i jediný vodopád na Šumavě, asi 2 km severozápadně od Černého jezera. Vodopád je vysoký 13 m.

 

 

Milovníci historie mohou navštívit některý z hradů či zámků, např.:

 

  • zámek Horažďovice
  • zámek Vimperk
  • zříceninu hradu a zámek ve Velharticích
  • zříceninu gotického hradu a zámek Klenová
  • zříceninu gotického hradu Kašperk
  • Rabí – největší hradní zříceninu v Čechách

 

 

 


 

ERROR: You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near '' at line 1 (select append, map_sites_multi_9_lang.*, parent from map_sites_multi_9_lang left join map_sites_multi_9 on map_sites_multi_9_lang.refid = map_sites_multi_9.id where refid = )