Warning: include_once(sites/chaty-a-chalupy.eu..inc.php) [function.include-once]: failed to open stream: No such file or directory in /home2/aholec/public_html/chaty/include/top_basic.inc.php on line 111

Warning: include_once() [function.include]: Failed opening 'sites/chaty-a-chalupy.eu..inc.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /home2/aholec/public_html/chaty/include/top_basic.inc.php on line 111
Vysočina - ubytování dovolená, hory

Vysočina - ubytování, dovolená, hory

 

Vysočina je název pro jeden z krajů ČR a také pro Českomoravskou vrchovinu, která je takto lidově běžně nazývána.

 

Českomoravská vrchovina leží na pomezí Čech a Moravy a zaujímá prakticky celé území správního kraje Vysočina. Ten je ohraničen Pardubickým krajem na severu, Jihomoravským krajem na jihovýchodě, Jihočeským krajem na jihozápadě a Středočeským krajem na severozápadě.

 

Významnými řekami na Vysočině jsou např. Svratka a Jihlava, které patří do úmoří Černého moře a povodí Dunaje, a dále řeka Sázava náležející k úmoří Severního moře a povodí Labe.

Oblast Vysočiny je prameništěm řek Svratka, Sázava, Chrudimka, Doubrava, Oslava ad.

 

 

Geomorfologie

 

Českomoravská vrchovina, v jejíž oblasti Vysočina leží, se člení na 7 dalších podcelků:

 

  • Křemešnickou vrchovinu (Jindřichohradecká, Pacovská, Želivská a Humpolecká vrchovina)

 

  • Hornosázavskou pahorkatinu ( Kutnohorská plošina, Jihlavsko-sázavská brázda, Světelská a Havlíčkobrodská pahorkatina)

 

  • Křižanovskou vrchovinu ( Dačická kotlina, Bítešská a Brtnická vrchovina)

 

  • Jevišovickou pahorkatinu (Jemnická a Jaroměřická kotlina, Bítovská a Znojemská pahorkatina) 

 

  • Javořickou vrchovinu (Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina)

 

  • Hornosvrateckou vrchovinu (Žďárské vrchy a Nedvědická vrchovina)

 

  • Železné hory (Chvaletická pahorkatina a Sečská vrchovina), které jsou mimo správní kraj Vysočina

 

 

Vysočina v číslech

 

Nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny je hora Javořice (837 m) v Jihlavských vrších a za ní následuje nejvyšší vrchol Žďárských vrchů – Devět skal ( 836 m).

 

Další významné vrchy jsou např. Křovina (829,7 m), Křivý javor (823,5 m), Kopeček (821,7 m), Pasecká skála (818,6 m), Suchý kopec (814,8 m), Buchtův kopec (813,0 m), Pohledecká skála (812,0 m), Malinská skála (811,1 m), Žákova hora (809,8 m), Vysoký kopec (805,8 m), Šindelný vrch (805,7 m), Kamenný vrch (802,5 m), Lisovská skála (801,7 m), Tisůvka (800,3 m), Fryšavský kopec (800,0 m) – všechny v oblasti Žďárské vrchy.

 

 

Podnebí a počasí

 

Většina území patří k mírně teplé oblasti. Ve vyšších polohách se v zimě tvoří námrazy. Typické jsou časté mlhové inverze. Nejteplejší oblastí je jihovýchodní část Třebíčska a tato oblast je také srážkově nejchudší. Největší úhrn srážek spadne během letních měsíců. Srážkově nejbohatší jsou Žďárské vrchy.

 

Do chladné podnebné oblasti patří Žďárské a Jihlavské vrchy. Ty jsou také vlhčí a větrnější. Sněhová pokrývka na území Žďárských vrchů leží v průměru od začátku listopadu do začátku dubna.

 

 

Příroda

 

Pro oblast vysočiny je typická krajina s mírně zvlněným terénem, s ojedinělými vrcholky. Příroda této oblasti patří k nejzachovalejším na našem území. Byly zde vyhlášeny 2 chráněné krajinné oblasti – CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory.

 

CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km?. Na severozápadě na ni bezprostředně navazuje CHKO Železné hory s rozlohou 284 km?.

 

 

CHKO Žďárské vrchy

 

CHKO Žďárské vrchy leží na území zhruba vymezeném městy Polička, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Přibyslav a Hlinsko.

 

Přibližně polovinu území pokrývají lesy, převažují umělé smrkové monokultury. Vyskytují se zde rašeliniště a vlhké rašelinné louky s chráněnými a ohroženými rostlinnými druhy.

 

Typickým prvkem krajiny této oblasti jsou rulové sklaní útvary na zalesněných hřbetech.

 

Jde o oblast, která je prameništěm řek Svratka, Sázava, Chrudimka, Doubrava, Oslava aj., nachází se zde několik rybničních soustav – největšími rybníky jsou Veselksý rybník, Matějovský rybník a Velké Dářko. Z těchto důvodů bylo toto území vyhlášeno chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. 

 

V rámci CHKO bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území. Kromě 9 přírodních rezervací a 36 přírodních památek se jedná o 4 národní přírodní rezervace, a to:

 

  • Dářko – lesní rašeliniště, nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny typu přechodového vrchoviště, nachází se asi 1 km jižně od obce Radostín a zaujímá plochu téměř 65 ha.

 

  • Radostínské rašeliniště – nachází se asi 1 km severovýchodně od obce Radostín a zaujímá plochu zhruba 30,5 ha, dalších 35 ha tvoří ochranné pásmo. Na tomto území se až do 1. sv. války těžila rašelina. Na okraji tohoto území se nachází rybník Malé Dářko, který byl založen ve středověku.

 

  • Žákova hora – předmětem ochrany jsou zachovalé zbytky pralesovitých lesních společenstev. Území se nachází v nadmořské výšce 726 – 810 m v katastrálním území Cikháj.

 

  • Ransko – jedná se o lesní komplex nacházející se v nadmořské výšce 540 – 673 m v katastrálních územích Staré Ransko a Havlíčkova Borová, zaujímá plochu 695,5 ha

 

Správa CHKO Žďárské vrchy dále spravuje národní přírodní rezervace:

 

  • Velký Špičák – leží v oblasti Jihlavské vrchoviny, nadmořské výšce 650–733 m v katastrálním území Třešť a patří do něj smíšené lesní porosty na hřbetech vrcholů Velký Špičák (733 m n.m.) a Velké Javoří (679 m n.m.).

 

  • Zhejral – nachází se v katastrálním území Klatovec a zahrnuje rybník Zhejral a rašeliniště a rašelinné louky na jeho západním a severním břehu. Při západním okraji hráze rybníka se nachází malý lesík, převážně borový, s podrostem borůvky.

 

 

CHKO Železné hory

 

Typické pro oblast Železných hor jsou náhlé přechody mezi jednotlivými typy krajiny.

Území CHKO leží v centrální části Železných hor.

 

V rámci CHKO bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území. Kromě 15 přírodních rezervací a 10 přírodních památek se jedná o 1 národní přírodní rezervaci, a to:

 

  • Lichnice – Kaňkovy hory –leží v nadmořské výšce 328 – 559 m v západní části CHKO a zaujímá plochu 374 ha. Atraktivní jsou mj. hluboké rokle – Lovětínská a Hedvikovská. Území NRP je zoologicky druhově nejbohatší z celé CHKO. NRP je součástí evropsky významného území soustavy Natura 2000.

 


Dovolená a volný čas, zajímavá místa

 

Vysočina je ideálním místem pro turistiku i cykloturistiku.

 

Oblíbenými místy při toulkách přírodou jsou např.:

 

  • Vírské skály nad řekou Svratkou – u Víru vytváří řeka Svratka nejhlubší zářez na Vysočině, výškové rozdíly jsou i více než 300 metrů. Tato oblast je atraktivní také množstvím skalních útvarů.

 

-            Nejvyšší vírskou skálou je Klubačice (Daliborka), na levém břehu řeky. Její vrcholová plošina leží ve výšce téměř 100 m nad řekou.

-            V lese, avšak přímo v obci Vír, se nachází skála Vířina. Není příliš vysoká, ale nahoře má rovnou plošinu na ležení, pod ní se blízko nad vodou nachází malá rozsedlinová jeskyně.

-            Hastrmánka se nachází na pravém břehu v místech, kde se na již neregulovaném toku vytváří hluboká tůň. Pod skálou je starý rozbořený jez, na kterém se Svratka větví do několika proudů.

-            Kobylí skála je vysoká členitá skála, která je obtížněji přístupná, ale skýtá krásný výhled na zákruty Vírské nádrže. Nachází se na levém břehu řeky, od Víru proti proudu.

 

  • Některý z národních přírodních parků – viz. příroda či přírodních rezervací a přírodních památek

 

  • přírodní památku Devět skal – skalní labyrint o třech dlouhých hřebenech s devíti věžemi a třemi malými věžičkami v lokalitě Moravské Křižánky v CHKO Žďárské vrchy

 

  • Pasecká skála – tři sklaní útvary (Vyhlídka, Pernštejn, Omšelý hřeben) – skalní útvar Vyhlídka má upravenou vyhlídku, ze které je za dobrých podmínek vidět i Praděd - nejvyšší vrchol Jeseníků.

 

 

Během letních měsíců se lze koupat na některé z vodních ploch. Nejvíce je jich na Jihlavsku a na Žďársku, na Jihlavsku jsou soustředěny nejvíce v okolí Telče.

 

  • rybník Velké Dářko – největší rybník na Vysočině o rozloze přes 200 ha
  • Domanínský rybník
  • vodní nádrž Seč
  • vodní nádrž Hamry
  • vodní nádrž Pilsko

 

K dispozici jsou samozřejmě i umělá koupaliště, např.:

 

  • bazén se slanou vodou v Jemnici
  • koupaliště Vodní ráj v Jihlavě
  • letní koupaliště Palouky
  • letní koupaliště Budín

 

 

Mezi vodáky je nejoblíbenější řeka Sázava, která je sjízdná téměř kdykoli. Její střední tok je vhodný i pro začátečníky. V kraji je dostatek poměrně dobře vybavených vodáckých kempů.

 

 

Vysočina, obzvláště pak Žďárské vrchy, je skvělým místem k provozování horolezectví. Protože se skalní útvary nacházejí na území CHKO, řídí se lezení podmínkami, které určuje správa CHKO. Lezení lze provozovat za stanovených podmínek např. na těchto skalních útvarech nebo jejich částech:

 

  • Devět skal
  • Drátník
  • Malínské skály
  • Čtyři palice  
  • Milovské perničky
  • Vávrova skála
  • Pasecká skála
  • Rozštípená skála
  • Štenice
  • Uhlíř
  • Bílá skála  
  • Ostrá skalka
  • Zkamenělý zámek
  • Pivovar
  • Štarkov
  • Tisůvka
  • Rybenské perničky

 

Vyzkoušet si můžete i lezení po ledové stěně ve Víru – na „Vírském ledovci“.

 

Dobré podmínky nabízí Vysočina běžkařům. Nejvíce upravených stop je v okolí Nového města na Moravě.

 

Během zimní sezóny je v provozu několik samostatných lyžařských vleků, např. na lokalitách:

 

  • Čeřínek
  • Brtnice
  • Mrákotín
  • Věžná
  • Melechov
  • Křemešník
  • Sedliště

 

Ze skiareálů jsou to např.:

 

  • Dalečín
  • Fajtův kopec
  • Jalovec
  • Svatá Anna
  • Kamenice nad Lipou - Antonka
  • Karasín
  • Nový Jimramov
  • Svratka
  • Šacberk
  • Snowtubingový areál BVV Zubří

 

Milovníci historie mohou při pobytu na Vysočině navštívit některý ze zámků, kterých je v tomto kraji skutečně mnoho, např.:

 

  • ve Žďáru nad Sázavou
  • v Náměšti nad Oslavou
  • v Jaroměřicích nad Rokytnou
  • zámek a muzeum ve Velkém Meziříčí
  • v Žirovnicích
  • Červená Řečice
  • v Brtnici
  • v Přibyslavi
  • zámek a muzeum řemesel v Moravských Budějovicích
  • v Pelhřimově
  • ve Světlé nad Sázavou
  • v Třešti
  • a mnoho dalších

 

či hradů, např.:

 

  • zříceninu hradu Zubštejn v Bystřici nad Pernštejnem
  • zříceninu hradu Orlík u Humpolce
  • hrad v Lipnici nad Sázavou
  • hrad Roštejn poblíž Telče
  • a mnoho dalších

 

 

K významným církevním památkám v regionu patří např.:

 

  • Premonstrátský klášter v Želivě
  • Klášter Panny Marie a kostel sv. Petra a Pavla v Nové Říši
  • Děkanský chrám sv. Mikuláše v Humpolci
  • barokní Dolní hřbitov vybudovaný stavitelem Santinim ve Žďáře nad Sázavou
  • Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné

 

 

Z technických zajímavostí stojí za návštěvu a prohlídku např.:

 

  • parní mlýn v Telči
  • středověký kamenný most Ronov nad Sázavou
  • větrný mlýn holandského typu v Třebíči
  • orchestrion z doby před rokem 1850 ve Veselíčku u Žďáru nad Sázavou (v místním hostinci)

 

V Pelhřimově je možné navštívit také Muzeum rekordů a kuriozit.

 

 

Region Vysočina se může pochlubit tím, že některé její skvosty byly zapsány na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se o:

 

  • historické jádro města Telč
  • státní zámek v Telči
  • bazilika svatého Prokopa v Třebíči
  • Židovská čtvrť v Třebíči
  • poutní Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře poblíž Žďáru nad Sázavou

 

ERROR: You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near '' at line 1 (select append, map_sites_multi_9_lang.*, parent from map_sites_multi_9_lang left join map_sites_multi_9 on map_sites_multi_9_lang.refid = map_sites_multi_9.id where refid = )